Dubové dřevo je tvrdé a velmi trvanlivé

Duby jsou dlouhověké, pomalu rostoucí opadavé nebo stálezelené rostliny z čeledi bukovitých. Jsou rozšířeny především v mírných a subtropických oblastech severní polokoule, v Americe a Asii však zasahují i do tropů. Celý rod dubů zahrnuje až několik stovek druhů (až 600). V Česku je původních 7 druhů. Nejběžnějšími jsou dub letní a dub zimní. Další, cizokrajné druhy dubů se pěstují především jako okrasné dřeviny.
 

Význam

Duby jsou z hlediska zdroje kvalitního dřeva jedny z nejdůležitějších stromů severní polokoule. Dubové dřevo je tvrdé a velmi trvanlivé a používalo se po staletí k výrobě mlýnských kol, hamrů, pilotů k mostům a lávek, sudů, trámů, podlah a především nábytku. Má poměrně úzkou, světlehnědou běl a široké stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Na středovém a tečném řezu se objevují výrazná „zrcátka" (přeříznuté dřeňové paprsky). Díky nim lze bezpečně rozeznat dub od jilmu či jasanu. Základními vlastnostmi dubového dřeva jsou tvrdost, pevnost, houževnatost a trvanlivost. Z našich dřev nejdéle vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a sucha. Dubové dřevo bylo za všech dob oblíbeno v nábytkářství. V Anglii po něm pojmenovali celý věk - age of oak (1500 - 1600). Využívalo se v masivu i na krájení dýh. S dubem pracovali a pracují řezbáři a sochaři, dá se řezat dláty i napříč vláknům. Dobře se lepí i moří.

Charakteristika

Duby jsou pomalu rostoucí opadavé nebo stálezelené stromy s tvrdým dřevem. Borka bývá hluboce brázditá nebo podélně odlupčivá. Zimní pupeny jsou vejcovité, s okrouhlým či hranatým průřezem, nahloučené při koncích větévek a kryté několika až mnoha střechovitě se překrývajícími šupinami. Listy jsou střídavé, jednoduché, s opadavými nenápadnými palisty. Čepel listů je nejčastěji laločnatá, řidčeji celistvá se zubatým okrajem nebo celokrajná, měkká nebo tuhá. Žilnatina je zpeřená, s postranními žilkami buď paralelními, nevětvenými a běžícími až k listovému okraji, nebo větvenými a spojujícími se před dosažením listového okraje. Květy jsou drobné, v jednopohlavních květenstvích nahloučených nejčastěji při bázi ročních výmladků. Samčí květenství jsou nící jehnědy. Samčí květy jsou jednotlivé na ose květenství, s kalichovitým, 4 až 7-laločným okvětím a nejčastěji se 6 (2 až 12) tyčinkami s tenkými nitkami. Samičí květenství jsou chudokvěté jehnědy nebo strboulky, vyvíjející se v paždí listů blíže konci větévky. Na bázi samičího květu je miskovitá číška. Okvětí je nejčastěji 6-laločné, plodolisty a čnělky bývají 3, výjimečně 6. Plodem je nažka (označovaná též jako oříšek) podepřená zveličelou dřevnatou číškou a nazývaná je žalud. Plody dozrávají v prvním nebo až ve druhém roce.

Duby v ČR

Na většině území Česka rostou Quercus petraea neboli dub zimní a Quercus robur neboli dub letní. V nejteplejších oblastech Česka roste Quercus pubescens neboli dub pýřitý čili šipák, na jižní Moravu zasahuje svým areálem Quercus cerris neboli dub cer čili dub slovenský a snad i Quercus frainetto neboli dub balkánský/uherský. Dále jsou rozlišovány dva druhy blízce příbuzné dubu zimnímu, a to dub žlutavý (Quercus dalechampii) a dub mnohoplodý (Quercus polycarpa), odlišit je však dokáže jen specialista a některými autory je taxonomický význam těchto druhů zpochybňován. Podobně je tomu u dubu jadranského (Quercus virgiliana), který je blízce příbuzný dubu pýřitému. Druh dub sivozelený (Quercus pedunculiflora) je blízce příbuzný dubu letnímu, jeho výskyt na území Česka i Slovenska je však velmi pochybný.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dub

Žaludy jsou v mnohých oblastech důležitou složkou potravy zvířat a případně i lidí. Jedlé žaludy mají např. středomořský dub cesmínovitý (Quercus ilex), indický Q. glauca, íránský Q. persica a severoamerické Q. emoryii a Q. obtusifolia. Používají se pražené nebo se melou jako přísada do mouky. Žaludy slouží také jako krmivo pro hospodářská zvířata. Z dubů jsou získávány třísloviny a kůra a listy byly používány k vyčiňování kůží. Velké množství tříslovin obsahují také duběnky, hálky vznikající na listech dubů po nakladení vajíček do pupenu dubu žlabatkou. Hálky na listech dubu hálkového z jihozápadní Asie obsahují až 70 % tříslovin a jsou prodávány jako halepské duběnky. Z dubu korkového, pocházejícího ze západního Středomoří, je získáván korek. Za tímto účelem se dnes pěstuje tento dub v klimaticky příhodných oblastech celého světa.