Dubové dřevo je tvrdé a velmi trvanlivé

Duby jsou dlouhověké, pomalu rostoucí opadavé nebo stálezelené rostliny z čeledi bukovitých. Jsou rozšířeny především v mírných a subtropických oblastech severní polokoule, v Americe a Asii však zasahují i do tropů. Celý rod dubů zahrnuje až několik stovek druhů (až 600). V Česku je původních 7 druhů. Nejběžnějšími jsou dub letní a dub zimní. Další, cizokrajné druhy dubů se pěstují především jako okrasné dřeviny.
 

Význam

Duby jsou z hlediska zdroje kvalitního dřeva jedny z nejdůležitějších stromů severní polokoule. Dubové dřevo je tvrdé a velmi trvanlivé a používalo se po staletí k výrobě mlýnských kol, hamrů, pilotů k mostům a lávek, sudů, trámů, podlah a především nábytku. Má poměrně úzkou, světlehnědou běl a široké stejnoměrně hnědě zbarvené jádro. Na středovém a tečném řezu se objevují výrazná „zrcátka" (přeříznuté dřeňové paprsky). Díky nim lze bezpečně rozeznat dub od jilmu či jasanu. Základními vlastnostmi dubového dřeva jsou tvrdost, pevnost, houževnatost a trvanlivost. Z našich dřev nejdéle vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a sucha. Dubové dřevo bylo za všech dob oblíbeno v nábytkářství. V Anglii po něm pojmenovali celý věk - age of oak (1500 - 1600). Využívalo se v masivu i na krájení dýh. S dubem pracovali a pracují řezbáři a sochaři, dá se řezat dláty i napříč vláknům. Dobře se lepí i moří.

Charakteristika

Duby jsou pomalu rostoucí opadavé nebo stálezelené stromy s tvrdým dřevem. Borka bývá hluboce brázditá nebo podélně odlupčivá. Zimní pupeny jsou vejcovité, s okrouhlým či hranatým průřezem, nahloučené při koncích větévek a kryté několika až mnoha střechovitě se překrývajícími šupinami. Listy jsou střídavé, jednoduché, s opadavými nenápadnými palisty. Čepel listů je nejčastěji laločnatá, řidčeji celistvá se zubatým okrajem nebo celokrajná, měkká nebo tuhá. Žilnatina je zpeřená, s postranními žilkami buď paralelními, nevětvenými a běžícími až k listovému okraji, nebo větvenými a spojujícími se před dosažením listového okraje. Květy jsou drobné, v jednopohlavních květenstvích nahloučených nejčastěji při bázi ročních výmladků. Samčí květenství jsou nící jehnědy. Samčí květy jsou jednotlivé na ose květenství, s kalichovitým, 4 až 7-laločným okvětím a nejčastěji se 6 (2 až 12) tyčinkami s tenkými nitkami. Samičí květenství jsou chudokvěté jehnědy nebo strboulky, vyvíjející se v paždí listů blíže konci větévky. Na bázi samičího květu je miskovitá číška. Okvětí je nejčastěji 6-laločné, plodolisty a čnělky bývají 3, výjimečně 6. Plodem je nažka (označovaná též jako oříšek) podepřená zveličelou dřevnatou číškou a nazývaná je žalud. Plody dozrávají v prvním nebo až ve druhém roce.

Duby v ČR

Na většině území Česka rostou Quercus petraea neboli dub zimní a Quercus robur neboli dub letní. V nejteplejších oblastech Česka roste Quercus pubescens neboli dub pýřitý čili šipák, na jižní Moravu zasahuje svým areálem Quercus cerris neboli dub cer čili dub slovenský a snad i Quercus frainetto neboli dub balkánský/uherský. Dále jsou rozlišovány dva druhy blízce příbuzné dubu zimnímu, a to dub žlutavý (Quercus dalechampii) a dub mnohoplodý (Quercus polycarpa), odlišit je však dokáže jen specialista a některými autory je taxonomický význam těchto druhů zpochybňován. Podobně je tomu u dubu jadranského (Quercus virgiliana), který je blízce příbuzný dubu pýřitému. Druh dub sivozelený (Quercus pedunculiflora) je blízce příbuzný dubu letnímu, jeho výskyt na území Česka i Slovenska je však velmi pochybný.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dub

Žaludy jsou v mnohých oblastech důležitou složkou potravy zvířat a případně i lidí. Jedlé žaludy mají např. středomořský dub cesmínovitý (Quercus ilex), indický Q. glauca, íránský Q. persica a severoamerické Q. emoryii a Q. obtusifolia. Používají se pražené nebo se melou jako přísada do mouky. Žaludy slouží také jako krmivo pro hospodářská zvířata. Z dubů jsou získávány třísloviny a kůra a listy byly používány k vyčiňování kůží. Velké množství tříslovin obsahují také duběnky, hálky vznikající na listech dubů po nakladení vajíček do pupenu dubu žlabatkou. Hálky na listech dubu hálkového z jihozápadní Asie obsahují až 70 % tříslovin a jsou prodávány jako halepské duběnky. Z dubu korkového, pocházejícího ze západního Středomoří, je získáván korek. Za tímto účelem se dnes pěstuje tento dub v klimaticky příhodných oblastech celého světa.

Masivní jídelní stůl Beatrice Smart

Jídelní stůl z masivu Beatrice Smart vznikl ze spojení dvou předchozích oblíbených modelů – Bea a Antigua Smart. Pečlivě jsme dali dohromady to nejlepší z nich, abychom dali vzniknout jedinečnému designu. Nožní most Antigua je ukryt pod deskou stolu a nechá tím pádem pohledově působit celkovou plochu bez narušení textury dřeva až na konec stolu.

Jaké jsou přednosti rozkládacího stolu Beatrice Smart? Je to především nebývalá pevnost a jednoduchá manipulace, celý rozkládací systém totiž využívá precizní výsuvné systémy, navíc nohy stolu odjíždějí současně s rozkládacími deskami. Maximální pohodlí pro hosty je tak zajištěno, nikomu už nebude vadit posadit se v místě, kde u jiných modelů stolů může překážet noha. Díky našemu důmyslnému řešení je noha vždycky na konci stolu. Rozkládání můžete nastavit od 60, 70 nebo 95 centimetrů, další možností je také 2x47 cm.

• Šedesáticentimetrová výsuvná deska je určena pro stůl od délky 150 centimetrů a pro šířku mezi 90 a 110 centimetry.
• Sedmdesáticentimetrová deska je vhodná ke stolům od délky 130 centimetrů a pro šířku mezi 90 a 110 centimetry.
• Deska 95 cm je určena pro stoly od délky 160 cm a pro šířky 90 až 110 centimetrů.
• Dvě desky po 47 cm jsou pro stoly s délkou nad 160 cm a šířky 90 – 110 centimetrů.

Rozměr nohy je 6,7 x 6,7 cm. Ve složeném stavu není vlastně vůbec vidět systém rozkládání.
Modely větších rozměrů mají v nohách zafrézovaná kolečka či kluzáky pro jednodušší rozložení. Stoly jako takové jsou mimořádně pevné a působí na pohled masivně, ať už je výsuvný systém zabudovaný nebo není.

Desky stolů – dřeviny a povrchové úpravy

Masivní stoly Rott si můžete nechat vyrobit ze tří různých dřevin – jsou to buk, dub a ořech. BUK a DUB mají dvojí variantu (dub „čistý“ nebo „divoký“, buk „čistý“ a „jádrový“), samozřejmostí je jejich moření do různých odstínů barev. OŘECH je pak možné dodat jen v přírodním odstínu.
Dřeviny nám dodávají prověřené německé a italské firmy, využívané dřevo má certifikát PEFC. Stromy pak mají původ v Evropě, ořech v Severní Americe.

Desky stolů se vyrábí z průběžně lepené spárovky, což zamezí kroucení a zajistí maximální pevnost. Standardem je tloušťka desky 3,2 centimetru, v některých případech lze zhotovit i čtyřcentimetrovou desku.

Povrchové úpravy jídelních stolů můžeme zajistit pomocí lakování, olejování či voskování. Mořené stoly nakonec ještě upravíme buď lakem, nebo voskem. Lak splňuje testy podle normy DIN EN 12720, olej pak EN 71-3.